Search CTRL + K

6. Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Hlavička:

Jazykové prvky:

Další informace:

Děj:


Literárně-historický kontext díla:

Román Obraz Doriana Graye patří k vrcholným dílům anglického estetického hnutí a dekadence konce 19. století.
Estetismus byl umělecký směr, který kladl důraz na krásu a umění samotné, bez ohledu na morální nebo didaktické účely.
Dekadence pak představovala reakci na viktoriánskou morálku a konvence, oslavovala individuální svobodu a smyslový hédonismus.

Wilde v románu kritizuje viktoriánskou společnost, její přetvářku, pokrytectví a dvojí meřítka v otázkách morálky. Zároveň poukazuje na nebezpečí ztráty lidskosti, když se člověk nechá ovládnout pouhou krásou a smyslovými požitky bez ohledu na morální zásady.

Charakteristika postav:

Dorian Gray - Hlavní hrdina, mladý muž neobyčejné krásy, který díky kouzelnému portrétu zůstane navždy mladý a krásný. Jeho duše se však postupně kazí vlivem hédonistických myšlenek lorda Henryho a on se stává čím dál tím zrůdnějším.

Basil Hallward - Malíř, který je okouzlen Dorianovou krásou a namaluje jeho portrét. Představuje umělce, pro kterého je krása to nejvyšší. Nakonec je Dorianem zavražděn.

Lord Henry Wotton - Šlechtic, dandy a hédonista, který svými myšlenkami a postoji zničí Dorianovu nevinnou duši. Představuje dekadentní životní styl bez morálních zábran.

Sibyla Vaneová - Herečka, do které se Dorian zamiluje. Poté, co ji Dorian opustí, spáchá sebevraždu, čímž představuje oběť Dorianova sobectví.

James Vane - Bratr Sibyly, který se snaží pomstít její smrt, ale je Dorianem zavražděn.

Výčet postav: Dorian Gray, Basil Hallward, Lord Henry Wotton, Sibyla Vaneová, James Vane

Obecně kulturní kontext:

Román Obraz Doriana Graye odráží atmosféru pozdního viktoriánského období v Anglii. Reaguje na přísnou morálku, konvence a pokrytectví tehdejší společnosti, která klade důraz na zachování zdání a společenských norem.

Wilde v díle poukazuje na rozpor mezi veřejnou a soukromou morálkou, kritizuje přetvářku a pokrytectví vyšších vrstev. Zároveň oslavuje krásu, umění a smyslový hédonismus, které staví proti rigorózním morálním zásadám.

Román tak představuje výzvu konvencím a zpochybňuje viktoriánské měřítko hodnot. Stal se jedním z klíčových děl, která otevřela cestu k modernismu ve 20. století.