8. Černý kocour a jiné hororové povídky

Autor: Edgar Allan Poe

Hlavička:

Jazykové prvky:

• Literární druh: Epika, povídka
• Kompozice: Kniha obsahuje soubor šesti hororových povídek, které jsou řazeny chronologicky podle doby jejich vzniku. Každá povídka má svůj vlastní děj, postavy a prostředí, ale všechny jsou spojeny žánrem hororu a temnými, strašidelnými tématy.
• Hl. témata: Strach, nadpřirozeno, šílenství, smrt, temné stránky lidské duše.
• Motivy: Kočka, dvojnictví, pomsta, posedlost, zločin, vina.
• Časoprostor: Různé
• Forma vypravěče: Většina povídek je vyprávěna er-formou, některé ich-formou.

Období:

• Literárně-historický kontext díla: Poeovy povídky patří k raným dílům americké romantické literatury a zároveň jsou považovány za průkopnické dílo žánru hororu a detektivky.
• Vzorce typické pro dané období: Romantismus - zájem o lidskou duši, city, nadpřirozeno, ponuré a tajemné atmosféry.
• Obecně kulturní kontext: Povídky odrážejí dobové obavy a fascinace nadpřirozenem, šílenstvím a temnou stránkou lidské mysli.
• Důležité dobové události: Průmyslová revoluce

Děj:

• O čem kniha je: Vypravěč v "Černém kocourovi" pod vlivem alkoholu a paranoidních představ týrá a zabíjí svého domácího mazlíčka.
• Jak kniha začíná: Kniha začíná povídkou "Černý kocour", ve které se vypravěč přiznává k týrání a zabití svého domácího mazlíčka pod vlivem alkoholu a paranoidních představ.
• Střed knihy: Další povídky jako "Zánik domu Usherů" a "Maska Rudé smrti" zkoumají motivy šílenství, smrti a nadpřirozených jevů.
• Jak kniha končí: Poslední povídka "Král Hora" se odehrává ve fiktivním říši a vypráví o králi, který se stává obětí vlastní pýchy a ďábelských sil.

Literárně-historický kontext díla:

Poeovy povídky jsou považovány za průkopnická díla amerického romantismu a zároveň za zakladatelská díla žánrů detektivky a hororu. Svými ponurými a tajemnými atmosférami, motivy šílenství a smrti odrážejí dobový zájem o temné stránky lidské duše a nadpřirozeno. Zároveň však Poe využíval racionální vysvětlení zdánlivě nadpřirozených jevů, čímž předjímal pozdější vývoj detektivního žánru.

Charakteristika postav:

Povídky nemají výrazné hlavní postavy, spíše anonymní vypravěče, kteří často trpí duševními poruchami nebo jsou ovlivněni alkoholem či drogami. Jejich vnímání reality je zkreslené a nepředvídatelné. Další postavy jako kocour, dvojník nebo král Hora slouží spíše jako symboly nebo ztělesnění temných lidských pudů. Postavy obecně nejsou hluboce propracované, ale slouží k vyjádření hlavních témat a motivů.

Obecně kulturní kontext:

Poeovy povídky odrážejí dobovou fascinaci nadpřirozenými jevy a zároveň rostoucí zájem o vědu a racionalitu. Průmyslová revoluce a rozvoj měst přinášely nové obavy a úzkosti, které Poe zpracovával ve svých dílech. Zároveň však jeho využití racionálních vysvětlení předjímalo pozdější vývoj detektivního žánru. Jeho díla tak reflektují přelomové období mezi romantismem a realismem.

Nejdůležitější body a zvraty děje od začátku po konec (max 6.):

1. Vypravěč v "Černém kocourovi" pod vlivem alkoholu a paranoidních představ týrá a zabíjí svého domácího mazlíčka.
2. V "Zániku domu Usherů" dochází k rozkladu a zániku starobylého rodu pod vlivem temných sil a šílenství.
3. V "Masce Rudé smrti" se bohatý panovník snaží uniknout moru, ale nakonec je sám zasažen smrtící nákazou.
4. V "Jámě a kyvadlu" je vypravěč mučen za svou víru a prožívá děsivé halucinace.
5. V "Ukradený dopis" detektiv Dupin využívá racionální dedukce k vyřešení záhady.
6. V "Králi Horovi" se panovník stává obětí vlastní pýchy a ďábelských sil poté, co znesvětí posvátnou říši.