Obrazy 11. Renesanční umění v českých zemích
Zámecký portál, Tovačov, 1492
- Datace: 1492
- Autorství: Neznámý
- Námět: Architektonický prvek, portál zámku
- Forma: Gotické a renesanční prvky, reliéfy
- Technologie: Kámen, sochařské a kamenické práce
- Popis: Zámecký portál v Tovačově je unikátní ukázkou přechodu mezi pozdně gotickým a raně renesančním stylem v české architektuře. Bohatě zdobený vstupní portál kombinuje vertikální gotické prvky s horizontálními renesančními liniemi. Reliéfní výzdoba obsahuje rostlinné motivy, erby a figurální scény. Precizní kamenická práce dokládá vysokou úroveň řemeslného zpracování. Portál je významným dokladem rané recepce renesance v českých zemích a odráží dobové tendence v aristokratické reprezentaci.
Giovanni Battista a Ulrico Aostalli, Zámek v Litomyšli, 1568-1581
- Datace: 1568-1581
- Autorství: Giovanni Battista a Ulrico Aostalli
- Námět: Architektonický komplex, zámek
- Forma: Sgrafito na fasádách, renesanční architektura
- Technologie: Stavba z kamene a cihel, sgrafitová výzdoba
- Popis: Zámek v Litomyšli je vrcholnou ukázkou italské renesance v českém prostředí. Bratři Aostalliové navrhli čtyřkřídlou dispozici s arkádovým nádvořím a unikátní sgrafitovou výzdobou fasád. Sgrafita zobrazují figurální, ornamentální a emblematické motivy čerpající z antické mytologie a dobové ikonografie. Preciznost provedení a ikonografický program svědčí o vysokých uměleckých ambicích objednavatelů. Litomyšlský zámek představuje syntézu italských vlivů a místních tradic a je klíčovou památkou české renesanční architektury.
Paolo della Stella, Bonifác Wolmut: Belveder Královny Anny, Praha, cca 1550
- Datace: cca 1550
- Autorství: Paolo della Stella, Bonifác Wolmut
- Námět: Letohrádek, reprezentativní architektura s výhledem
- Forma: Renesanční architektonické prvky, symetrie
- Technologie: Stavba z kamene a cihel
- Popis: Letohrádek královny Anny, známý jako Belveder, je ikonickou stavbou pražského hradu. Italský architekt Paolo della Stella a český stavitel Bonifác Wolmut vytvořili půvabnou architekturu se symetrickým průčelím, bohatým sochařským dekorem a terasovitou italskou zahradou. Stavba kombinuje italské vzory s místními vlivy a představuje typ venkovského letohrádku (villa suburbana). Belveder sloužil jako místo odpočinku a zábavy a nabízel panoramatické výhledy na Prahu. Jeho architektura vyjadřuje dobové představy o ideálním spojení přírody a umění.
Epitaf Arnošta Kužela ze Žeravic, Kaple sv. Jana Křtitele, Olomouc, 1524
- Datace: 1524
- Autorství: Neznámý
- Námět: Náhrobek významné osoby
- Forma: Reliéf, figurativní sochařství
- Technologie: Kámen, sochařské práce
- Popis: Epitaf Arnošta Kužela ze Žeravic představuje typ renesančního náhrobku s portraitní figurou zesnulého. Reliéf zobrazuje klečícího rytíře v brnění s rukama sepjatýma k modlitbě. Detailní provedení zbroje, obličeje a rukou svědčí o snaze o věrné zachycení podoby a vystižení individuality. Náhrobek dokládá pronikání renesančních forem do funerálního sochařství a rostoucí sebevědomí šlechty. Je významným příkladem sepulkrální plastiky jagellonského období v českých zemích a dokládá vysokou úroveň kamenosochařství.
Giuseppe Arcimboldo: Rudolf II. jako Vertumnus, 1591-1592
- Datace: 1591-1592
- Autorství: Giuseppe Arcimboldo
- Námět: Portrét císaře Rudolfa II. přestavěný jako Vertumnus, římský bůh ročních období
- Forma: Kompozice z ovoce, zeleniny a květin
- Technologie: Olejomalba na plátně
- Popis: Portrét Rudolfa II. jako Vertumna je mistrovskou ukázkou manýristickmé hravosti a důmyslnosti Giuseppe Arcimbolda. Malíř využil svou signaturní techniku skládání portrétu z různých předmětů - v tomto případě z ovoce, zeleniny a květin symbolizujících různá roční období a přírodní cykly. Spojení portrétu panovníka s mytologickou figurou Vertumna odkazuje na představy o božském poslání panovníka a jeho spojení s přírodním řádem. Obraz je vrcholným dílem Arcimboldovy tvorby a dokládá intelektuální a estetické klima rudolfínského manýrismu.
Add to Conversation