Obrazy 11. Renesanční umění v českých zemích

Zámecký portál, Tovačov, 1492

Datace: 1492
Autorství: Neznámý
Námět: Architektonický prvek, portál zámku
Forma: Gotické a renesanční prvky, reliéfy
Technologie: Kámen, sochařské a kamenické práce
Popis: Zámecký portál v Tovačově je unikátní ukázkou přechodu mezi pozdně gotickým a raně renesančním stylem v české architektuře. Bohatě zdobený vstupní portál kombinuje vertikální gotické prvky s horizontálními renesančními liniemi. Reliéfní výzdoba obsahuje rostlinné motivy, erby a figurální scény. Precizní kamenická práce dokládá vysokou úroveň řemeslného zpracování. Portál je významným dokladem rané recepce renesance v českých zemích a odráží dobové tendence v aristokratické reprezentaci.

Datace: 1568-1581
Autorství: Giovanni Battista a Ulrico Aostalli
Námět: Architektonický komplex, zámek
Forma: Sgrafito na fasádách, renesanční architektura
Technologie: Stavba z kamene a cihel, sgrafitová výzdoba
Popis: Zámek v Litomyšli je vrcholnou ukázkou italské renesance v českém prostředí. Bratři Aostalliové navrhli čtyřkřídlou dispozici s arkádovým nádvořím a unikátní sgrafitovou výzdobou fasád. Sgrafita zobrazují figurální, ornamentální a emblematické motivy čerpající z antické mytologie a dobové ikonografie. Preciznost provedení a ikonografický program svědčí o vysokých uměleckých ambicích objednavatelů. Litomyšlský zámek představuje syntézu italských vlivů a místních tradic a je klíčovou památkou české renesanční architektury.

Datace: cca 1550
Autorství: Paolo della Stella, Bonifác Wolmut
Námět: Letohrádek, reprezentativní architektura s výhledem
Forma: Renesanční architektonické prvky, symetrie
Technologie: Stavba z kamene a cihel
Popis: Letohrádek královny Anny, známý jako Belveder, je ikonickou stavbou pražského hradu. Italský architekt Paolo della Stella a český stavitel Bonifác Wolmut vytvořili půvabnou architekturu se symetrickým průčelím, bohatým sochařským dekorem a terasovitou italskou zahradou. Stavba kombinuje italské vzory s místními vlivy a představuje typ venkovského letohrádku (villa suburbana). Belveder sloužil jako místo odpočinku a zábavy a nabízel panoramatické výhledy na Prahu. Jeho architektura vyjadřuje dobové představy o ideálním spojení přírody a umění.

Datace: 1524
Autorství: Neznámý
Námět: Náhrobek významné osoby
Forma: Reliéf, figurativní sochařství
Technologie: Kámen, sochařské práce
Popis: Epitaf Arnošta Kužela ze Žeravic představuje typ renesančního náhrobku s portraitní figurou zesnulého. Reliéf zobrazuje klečícího rytíře v brnění s rukama sepjatýma k modlitbě. Detailní provedení zbroje, obličeje a rukou svědčí o snaze o věrné zachycení podoby a vystižení individuality. Náhrobek dokládá pronikání renesančních forem do funerálního sochařství a rostoucí sebevědomí šlechty. Je významným příkladem sepulkrální plastiky jagellonského období v českých zemích a dokládá vysokou úroveň kamenosochařství.

Datace: 1591-1592
Autorství: Giuseppe Arcimboldo
Námět: Portrét císaře Rudolfa II. přestavěný jako Vertumnus, římský bůh ročních období
Forma: Kompozice z ovoce, zeleniny a květin
Technologie: Olejomalba na plátně
Popis: Portrét Rudolfa II. jako Vertumna je mistrovskou ukázkou manýristickmé hravosti a důmyslnosti Giuseppe Arcimbolda. Malíř využil svou signaturní techniku skládání portrétu z různých předmětů - v tomto případě z ovoce, zeleniny a květin symbolizujících různá roční období a přírodní cykly. Spojení portrétu panovníka s mytologickou figurou Vertumna odkazuje na představy o božském poslání panovníka a jeho spojení s přírodním řádem. Obraz je vrcholným dílem Arcimboldovy tvorby a dokládá intelektuální a estetické klima rudolfínského manýrismu.

Add to Conversation