Obrazy 13. Baroko a rokoko v českých zemích

Datace: 1702-1711
Autorství: Kryštof Dientzenhofer
Námět: Kostel, barokní architektura
Forma: Monumentální klenby, bohatá vnitřní výzdoba, dynamická fasáda
Technologie: Stavba z kamene a omítky
Analýza: Kostel sv. Mikuláše je mistrovským dílem českého baroka. Jeho dynamická fasáda s konvexními a konkávními křivkami vytváří hru světla a stínu. Interiér je bohatě zdoben freskami a štuky, které opticky prohlubují prostor. Monumentální kupole s lucernou dodává stavbě vertikalitu a působivost. Dientzenhofer mistrně využil omezený prostor parcely a vytvořil iluzivní efekt monumentality. Podobné prvky najdeme i v dalších jeho stavbách, jako je kostel sv. Markéty v Břevnově nebo sv. Tomáše na Malé Straně.

Datace: 1719-1723
Autorství: Jan Blažej Santini-Aichel
Námět: Kostel věnovaný sv. Janu Nepomuckému
Forma: Gotické a barokní prvky, geometrická kompozice
Technologie: Stavba z kamene a omítky
Analýza: Santiniho originální syntéza gotických a barokních prvků vytváří unikátní styl zvaný barokní gotika. Půdorys kostela vychází z pětice propojených elips, symbolizujících pět hvězd Jana Nepomuckého. Geometrická kompozice je doplněna dynamickými detaily, jako jsou hvězdicové klenby nebo šnekové sloupy. Santini podobný přístup uplatnil i v klášterním kostele v Kladrubech nebo v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Křtinách. Jeho dílo ovlivnilo řadu následovníků, např. Anselma Luraga.

Datace: cca 1670
Autorství: Giovanni Pietro Tencalla
Námět: Zámecká zahrada, barokní park
Forma: Symetrické rozvržení, parterové záhony
Technologie: Zahradní architektura
Analýza: Květná zahrada je jedním z nejzachovalejších příkladů italské barokní zahrady v Česku. Tencalla využil principy symetrie, geometrie a perspektivy k vytvoření harmonického celku. Centrální rotunda s kolonádou tvoří dominantu kompozice, od níž se paprskovitě rozbíhají cesty lemované stříhanými ploty. Parterové záhony s ornamenty z barevných písků a štěrků vytvářejí působivé vzory. Sochy antických bohů a alegorických postav dodávají zahradě symbolický rozměr. Podobné principy najdeme i v Tencallových realizacích v Itálii, např. v zahradách vily Lante.

Datace: 1719
Autorství: Matyáš Bernard Braun
Námět: Alegorie Spravedlnosti
Forma: Dynamická kompozice, expresivní výraz
Technologie: Pískovcová skulptura
Analýza: Braunova socha Spravedlnosti je součástí unikátního souboru alegorií Ctností a Neřestí v Kuksu. Dynamická kompozice a expresivní výraz tváře dodávají figuře živost a naléhavost. Braun mistrně využil vlastnosti pískovce k vytvoření bohatě řasené drapérie a detailů jako jsou vlasy nebo atributy. Socha je pojata jako kontrast k protějškové alegorii Nespravedlnosti, čímž vytváří morální poselství. Braunův osobitý styl ovlivnil řada sochařů, např. Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa nebo Lazara Widemanna.

Datace: po r. 1725
Autorství: Petr Brandl
Námět: Biblický příběh, Simeón s Ježíškem v chrámě
Forma: Barokní dynamika, světelné efekty
Technologie: Olejomalba na plátně
Analýza: Brandlův obraz představuje mistrovskou ukázku českého barokního malířství. Dramatická světelná režie s kontrastem osvětlené postavy Simeona a tmavého pozadí dodává scéně hloubku a působivost. Brandl využil techniku šerosvitu k modelaci objemů a vytvoření atmosféry. Jemné valérové přechody a pastózní tahy štětcem dodávají malbě živost a plasticitu. Brandlův rukopis se vyznačuje citlivou prací se světlem a barvou, jak dokládají i jeho další díla, např. Svatý Jeroným nebo Žebrák. Jeho tvorba ovlivnila malíře jako Jan Kupecký nebo Václav Vavřinec Reiner.