Obrazy 19. Malířství a sochařství 1. poloviny 20. století ve světě a v českých zemích

Pablo Picasso: Avignonské slečny, 1907

Datace: 1907
Autorství: Pablo Picasso
Námět: Pět nahých prostitutek v nevěstinci v ulici Avignon v Barceloně
Forma: Figurativní malba, kubistická deformace tvarů a prostoru
Technologie: Olej na plátně, rozměry 243,9 cm × 233,7 cm
Hlubší analýza: Obraz je považován za přelomové dílo moderního umění a počátek kubismu. Picasso zde radikálně dekonstruuje tradiční perspektivu a modelaci objemu. Figury jsou rozloženy do ostrých geometrických tvarů a ploch, jejich obličeje připomínají africké masky. Kompozice je frontální, statická, figury se vzájemně nepřekrývají. Barevnost je tlumená, převládají odstíny okrů, šedí a modří. Celkové vyznění obrazu je znepokojivé až agresivní.
Kontext: Obraz vznikl v Picassově "africkém období", kdy se inspiroval mimoevropským uměním. Představuje radikální odklon od dosavadních tradic realistického zobrazování. Vyvolal mezi umělci i kritiky rozporuplné reakce a nepochopení, ale znamenal zásadní impuls pro další vývoj moderního malířství směrem k abstrakci.

Datace: 1912
Autorství: Vasilij Kandinskij
Námět: Abstraktní kompozice, vyjádření vnitřních pocitů a hudby
Forma: Abstraktní malba, dynamická kompozice barevných skvrn a linií
Technologie: Olej na plátně, rozměry 97 x 107.5 cm
Hlubší analýza: Obraz představuje spontánní malířskou "improvizaci", osvobozenou od zobrazování vnější reality. Kandinskij se snaží vyjádřit své vnitřní prožitky, emoce a představy čistě výtvarnými prostředky - barvou, linií, tvarem. Kompozice je velmi dynamická, jednotlivé barevné skvrny a linie se prolínají a překrývají v energických tazích štětce. Barevnost je výrazná, jsou použity syté odstíny modré, červené, žluté v kontrastu s černou. I přes zdánlivou abstraktnost si lze v obraze domýšlet figurativní náznaky - jezdce na koni, loďky, kopce.
Kontext: Obraz patří do série Kandinského "Improvizací", ve kterých rozpracovával svou teorii o duchovním obsahu abstraktního umění, ovlivněnou mystikou a teozofií. Usiloval o ryzí malířský projev nezávislý na předmětné realitě, který by byl analogií hudební skladby. Byl jedním z prvních průkopníků abstraktního umění.

Datace: 1915
Autorství: Kazimír Malevič
Námět: Černý čtverec na bílé ploše
Forma: Geometrická abstrakce, suprematismus
Technologie: Olej na plátně, rozměry 79.5 x 79.5 cm
Hlubší analýza: Obraz představuje radikální redukci malby na elementární geometrické tvary a čisté barvy. Na bílém pozadí je umístěn černý čtverec, který však není matematicky přesný - jeho strany nejsou zcela rovnoběžné a pravoúhlé. Čtverec je asymetricky vychýlen k hornímu okraji plátna. Černá a bílá jsou použity jako "ne-barvy", mají symbolizovat "ne-objektivitu", osvobození od zobrazování reality. Obraz vyzařuje zvláštní meditativní klid a duchovní sílu, přestože (nebo právě proto) je maximálně minimalistický.
Kontext: Černý čtverec je ikonickým dílem ruského suprematismu, směru založeného Malevičem. Suprematismus usiloval o "čisté bezpředmětné cítění v umění", oprostil se od zobrazování čehokoli existujícího a omezil se na základní geometrické tvary (čtverec, kruh, kříž) a barvy. Měl vyjadřovat osvobození lidského ducha a společnosti od materiálních omezení. Malevičův Černý čtverec bývá považován za "nulový bod malířství".

Datace: 1917
Autorství: Marcel Duchamp (pod pseudonymem R. Mutt)
Námět: Pisoár, readymade
Forma: Konceptuální umění, dadaismus
Technologie: Porcelánový pisoár, readymade (průmyslově vyráběný předmět prohlášený za umělecké dílo)
Hlubší analýza: Duchampova Fontána je provokativním gestem, které zpochybňuje tradiční pojetí uměleckého díla a role umělce. Duchamp vybral běžný průmyslový výrobek - pisoár, otočil ho o 90 stupňů, signoval pseudonymem "R. Mutt" a poslal na výstavu jako sochu. Tím demonstroval, že umělecké dílo nemusí být výsledkem řemeslné práce a individuální tvorby umělce, ale konceptuálním aktem, který spočívá ve výběru a novém kontextu předmětu. Zároveň tím ironizoval přehnané uctívání originality a individuálního rukopisu v umění. Fontána vyvolala skandál a byla odmítnuta vystavit, čímž se stala jedním z nejslavnějších děl 20. století.
Kontext: Fontána vznikla v době prvního rozmachu avantgardních směrů jako byl dadaismus, který byl reakcí na hrůzy 1. světové války. Dadaisté proklamovali totální revoltu proti dosavadním hodnotám západní kultury včetně tradičního chápání umění. Vyznávali osvobození lidské spontaneity, imaginace a podvědomí, využívali principy náhody, hry a absurdity. Duchampova Fontána je jedním z nejradikálnějších projevů této vzpoury.

Datace: 1953
Autorství: Alexander Calder
Námět: Abstraktní kinetická skulptura
Forma: Mobilní sochařství
Technologie: Ocelové dráty, plechy, dřevěné a kovové elementy, zavěšené a vyvažované
Hlubší analýza: Dvojitý Gong je typickou ukázkou Calderových "mobilů", kinetických soch sestavených z abstraktních tvarů zavěšených na tenkých drátech. Jednotlivé části se mohou volně pohybovat v reakci na proudění vzduchu či dotek. Calder využívá principu rovnováhy a protisil - větší ploché tvary jsou vyvažovány protizávažími. Socha tak působí velmi křehce a zároveň živě, neustále mění svou konfiguraci. Organické tvary evokují listy, ploutve, křídla. Černá barva kontrastuje s červenými akcenty. I přes abstraktnost a redukci si socha zachovává hravost a poetičnost.
Kontext: Calder byl průkopníkem kinetického umění, které do sochařství vneslo prvek reálného pohybu a proměnlivosti v čase. Inspiroval se zážitkem z návštěvy observatoře, kde sledoval pohyb planet, a také konstrukcí cirkusových stanů. Názvy "mobily" a "stabily" pro jeho pohyblivé a statické sochy vymyslel Marcel Duchamp. Calderovy mobily jsou nadčasovým spojením konstruktivistické estetiky s organickými formami a principy přírody.