Obrazy 2. Umění starověkého Egypta

Pyramidy v Gíze, cca 2 500 př. n. l.

Datace: cca 2 500 př. n. l.
Autorství: Staroegyptští architekti a dělníci pod vedením panovníků 4. dynastie
Námět: Hrobky faraonů Chufua, Rachefa a Menkaureho
Forma: Monumentální pyramidové stavby s čtvercovou základnou a hladkými stěnami sbíhajícími se do vrcholu
Technologie: Stavba z vápencových a žulových kvádrů, precizní opracování a sesazení kamenů
Hlubší analýza: Pyramidy v Gíze patří mezi nejslavnější a nejmonumentálnější stavby starověkého Egypta. Největší z nich, Chufuova pyramida, dosahuje výšky 146 metrů. Preciznost provedení a schopnost Egypťanů postavit tak obrovské a geometricky dokonalé stavby dodnes udivuje. Pyramidy sloužily jako hrobky faraonů, kteří věřili, že jim zajistí věčný posmrtný život. Součástí pyramidových komplexů byly i zádušní chrámy, kde probíhaly obřady k uctění zemřelých panovníků.
Kontext: Pyramidy byly stavěny během tzv. Staré říše, období rozkvětu a centralizace egyptského státu. Odrážejí moc a bohatství tehdejších vládců i vysokou úroveň stavebních a matematických znalostí starých Egypťanů.

Datace: cca 2445 př. n. l.
Autorství: Neznámý egyptský sochař
Námět: Faraon Menkauré (Mykerinos) doprovázený bohyněmi Hathor a Bat
Forma: Volně stojící skulptura z několika bloků kamene, frontální postoj postav
Technologie: Socha vytesaná ze schístové břidlice, vyleštěný povrch, stopy po polychromii
Hlubší analýza: Sousoší zachycuje faraona Menkaurea, stavitele nejmenší z gízských pyramid, jak ho doprovází místní bohyně Hathor a Bat. Panovník je zobrazen jako mladý muž s tělem atleta, oděný pouze do tradiční bederní roušky. Na hlavě má královsky nemes a umělý vous. Bohyně mají na sobě přiléhavé šaty a paruky. Jejich gesta, kdy se dotýkají faraona, symbolizují jeho podporu a ochranu božskými silami. Socha se vyznačuje nadživotní velikostí postav, frontálním postojem a jemnými modelacemi tvarů.
Kontext: Socha Menkaurea s bohyněmi představuje typické dílo egyptského sochařství Staré říše. Odráží tehdejší kánonické zobrazování panovníka a silné sepětí královské moci s náboženstvím.

Datace: cca 1200 př. n. l.
Autorství: Umělci a řemeslníci pracující pro Sennedjema
Námět: Výjevy ze života a pohřebních rituálů úředníka Sennedjema a jeho manželky Iyneferti
Forma: Nástěnné malby v interiéru hrobky, malované výjevy doprovázené hieroglyfickými nápisy
Technologie: Malba na omítku, použití jasných barev (okr, červeň, modř, zeleň)
Hlubší analýza: Výzdoba Sennedjenovy hrobky v Dér el-Medíně patří k nejzachovalejším příkladům nástěnných maleb v hrobkách řemeslníků a umělců, kteří budovali královské hrobky v Údolí králů. Malby kombinují výjevy ze života majitele (práce na poli, lov v močálech) s motivy pohřebních rituálů, které měly zajistit jeho blažený posmrtný život. Postavy jsou zobrazeny v typickém egyptském stylu - z profilu, s hlavou a končetinami z boku, ramena a oko zepředu. Linie jsou jasné, tvary zjednodušené, pozadí je neutrální. Barvy mají symbolický význam.
Kontext: Hrobka odráží zvyky pohřbívání a výzdoby hrobek běžné pro Egypt v období Nové říše. Ukazuje také na vysoké postavení řemeslníků a umělců, kteří si mohli dovolit honosně vyzdobené hrobky.

Datace: cca 1 300 př. n. l.
Autorství: Neznámí egyptští zlatníci a umělci
Námět: Posmrtná maska faraona Tutanchamóna
Forma: Maska ve tvaru stylizované podoby zemřelého, pokrývající hlavu a ramena mumie
Technologie: Tepaná maska ze zlata, vykládaná polodrahokamy (lapis lazuli, tyrkys, sklo) a barevným sklem, rytí detailů
Hlubší analýza: Tutanchamónova pohřební maska je mistrovským dílem egyptského zlatnictví. Představuje mladého krále v jeho idealizované podobě - s hladkou tváří, výrazně nalíčenýma očima a královsky symbolickými vousy. Hlavu zdobí tradiční pruhovaná pokrývka nemes s kobrou a supem na čele, symbolizujícími vládu nad Horním a Dolním Egyptem. Maska je bohatě zdobena vsazenými polodrahokamy a sklem. Precizní detaily jsou ryté nebo cizelované. Maska měla zajistit zachování podoby panovníka a usnadnit rozpoznání jeho duše v posmrtném životě.
Kontext: Pohřební maska odráží vysokou úroveň egyptského uměleckého řemesla a důležitost posmrtného kultu panovníků. Je také dokladem bohatství a moci egyptských faraonů v období Nové říše.

Datace: 1350 př. n. l.
Autorství: Sochař Thutmose
Námět: Portrét královny Nefertiti, manželky faraona Achnatona
Forma: Busta zobrazující hlavu a krk královny, výrazná koruna
Technologie: Socha z vápence, modelovaná, povrch původně pomalovaný
Hlubší analýza: Busta královny Nefertiti od sochaře Thutmose je ikonickým dílem egyptského portrétního umění. Zobrazuje královnu v idealizované kráse, s dokonale symetrickými rysy, mandlovýma očima, plnými rty a vysokou korunou. Tvary jsou jemně modelované, povrch hladký. Přesto socha působí individualizovaným dojmem a vystihuje osobnost a charakter královny. Původně byla pomalovaná jasnými barvami, které se zachovaly jen v náznacích. Dílo vyniká realističností, elegancí a nadčasovou krásou.
Kontext: Busta vznikla v období vlády faraona Achnatona, který prosazoval náboženské a umělecké reformy. Socha odráží dobový styl amarnského období, pro nějž je typická větší realističnost a jemnější modelace.