Obrazy 3. Umění Mezopotámie a egejské oblasti

Ištařina brána, cca 600 př. n. l

Datace: cca 600 př. n. l.
Autorství: Neznámé, Novobabylonská říše
Námět: Ištařina brána byla hlavní vstupní branou do starověkého města Babylónu. Je pojmenována po bohyni Ištar, která byla patronkou města.
Forma: Monumentální brána se dvěma věžemi a klenutým průchodem, zdobená barevnými glazovanými cihlami s vyobrazením zvířat (býci, draci, lvi).
Technologie: Brána je postavena z pálených cihel, které jsou pokryty barevnými glazovanými dlaždicemi. Dlaždice jsou poskládány do mozaik tvořících výjevy zvířat.
Hlubší analýza: Ištařina brána je jedním z nejpůsobivějších příkladů monumentální architektury starověké Mezopotámie. Brána měla nejen praktickou funkci ochrany města, ale také symbolický a náboženský význam. Výzdoba brány sloužila k oslavě bohyně Ištar a demonstrovala moc a bohatství Babylonu. Použití barevných glazovaných cihel bylo technologicky pokročilé a dodávalo bráně působivý vzhled. Vyobrazená zvířata měla symbolický význam spojený s božstvy a královskou mocí.
Kontext: Ištařina brána byla součástí rozsáhlého stavebního programu babylonského krále Nebukadnesara II. (vládl cca 605-562 př. n. l.). Babylón byl v té době na vrcholu své moci a prosperity a monumentální stavby jako Ištařina brána to měly demonstrovat.

Datace: cca 1780 př. n. l.
Autorství: Neznámé, vytvořeno na příkaz babylonského krále Chammurapiho
Námět: Stéla zobrazuje babylonského krále Chammurapiho, jak přijímá insignie moci od boha Šamaše, boha spravedlnosti. Dále obsahuje text Chammurapiho zákoníku.
Forma: Kamenná stéla (sloup) s reliéfní výzdobou v horní části a vyrytým textem zákoníku ve spodní části. Výška cca 2,25 m.
Technologie: Stéla je vytesána z dioritového kamene. Reliéfní výzdoba i text jsou do kamene vyryty.
Hlubší analýza: Chammurapiho stéla je významná nejen jako umělecké dílo, ale především jako nositel nejstaršího dochovaného zákoníku. Výjev v horní části slouží k legitimizaci panovníkovy vlády - je mu svěřena moc přímo od boha. Zákoník ve spodní části kodifikuje právní normy a tresty. Je psán akkadským klínovým písmem a jeho ustanovení pokrývají různé oblasti života. Stéla tak představuje důležitý pramen pro poznání fungování společnosti a práva ve starobabylonském období.
Kontext: Chammurapi byl významným panovníkem starobabylonského období, za jehož vlády došlo ke sjednocení Mezopotámie a rozkvětu Babylonu. Vytvoření písemného zákoníku bylo důležitým počinem pro upevnění panovníkovy moci a zajištění jednotného právního systému v říši.

Datace: cca 1 500 př. n. l.
Autorství: Neznámé, mínojská civilizace
Námět: Sloupová síň byla součástí rozsáhlého palácového komplexu v Knóssu, centru mínojské civilizace na Krétě. Sloužila patrně jako hlavní recepční a ceremoniální prostor paláce.
Forma: Obdélná síň s dvojitou řadou sloupů nesoucích strop. Sloupy mají charakteristický tvar - jsou širší v horní části a zužují se směrem dolů. Stěny jsou zdobeny freskami.
Technologie: Sloupy jsou kamenné, stěny jsou postaveny z nepálených cihel a omítnuty. Fresky jsou malované technikou al secco na suchou omítku.
Hlubší analýza: Sloupová síň v Knóssu představuje typický prvek mínojské palácové architektury. Tvar sloupů (širší nahoře než dole) je pro mínojskou architekturu charakteristický a byl patrně inspirován přírodními tvary (např. cypřiši). Fresky na stěnách zobrazují výjevy z přírody a každodenního života a jsou provedeny v typickém mínojském stylu s dynamickými pohyby postav a živými barvami. Síň působí vzdušným a otevřeným dojmem, což odpovídá celkovému pojetí mínojských paláců.
Kontext: Mínojské paláce na Krétě byly centry správy, obchodu a náboženského života. Jejich architektura se vyznačuje propracovaným systémem chodeb, místností a nádvoří a bohatou výzdobou. Fresky a další umělecká díla dokládají vysokou úroveň mínojského umění a řemesla.

Datace: cca 1 500 př. n. l.
Autorství: Neznámé, mykénská civilizace
Námět: Lví brána byla hlavním vstupem do opevněného města Mykény na Peloponésu. Je pojmenována podle reliéfní výzdoby nad vchodem, která zobrazuje dva lvy (nebo lvice) po stranách sloupu.
Forma: Monumentální kamenná brána tvořená dvěma mohutnými bloky (překlad a dva svislé bloky po stranách). Nad překladem je trojúhelníkový reliéf se dvěma lvy.
Technologie: Brána je sestavena z masivních kamenných bloků opracovaných do pravidelných tvarů. Reliéf je vytesán do samostatného bloku kamene vsazeného nad překlad.
Hlubší analýza: Lví brána v Mykénách je působivým příkladem mykénské fortifikační architektury. Mohutné kamenné bloky demonstrují pokročilé kamenické dovednosti. Reliéf se lvy má nejen dekorativní, ale i symbolický význam - lvi byli v mykénské kultuře spojováni s královskou mocí a ochrannou funkcí. Sloup mezi lvy patrně představuje stylizovanou verzi mykénského paláce. Brána tak vizuálně vyjadřuje sílu a autoritu mykénských vládců.
Kontext: Mykénská civilizace byla první vyspělou řeckou civilizací doby bronzové. Mykény byly jedním z center této civilizace a sídlem mocných vládců. Opevnění Mykén s Lví bránou dokládá význam a bohatství města v této době.

Datace: cca 1 700 př. n. l.
Autorství: Neznámé, mykénská civilizace
Námět: Posmrtná maska nalezená v jedné z hrobek v Mykénách. Tradičně byla spojována s legendárním mykénským králem Agamemnónem, dnes je toto určení zpochybňováno.
Forma: Maska ve tvaru mužského obličeje, realisticky ztvárněné detaily (oči, nos, ústa, vousy). Rozměry cca 26 x 18 cm.
Technologie: Maska je vyrobena z tepaného zlatého plechu o vysoké ryzosti. Detaily jsou provedeny tepáním zevnitř i zvenčí.
Hlubší analýza: Agamemnónova maska je mistrovskou ukázkou mykénského zlatnictví. Realismus zobrazení obličeje je na svou dobu nebývalý - maska věrně zachycuje individuální rysy zemřelého. Maska tak měla nejen funkci ochrannou (chránit tvář zemřelého), ale i reprezentační - uchovat podobu významného jedince. Použití zlata o vysoké ryzosti a preciznost provedení svědčí o vysoké úrovni mykénského zlatnického řemesla a o vysokém společenském postavení pohřbeného.
Kontext: Maska byla nalezena při vykopávkách v tzv. šachtových hrobech na akropoli v Mykénách. Tyto hroby patřily mykénské elitě a obsahovaly bohaté milodary (zbraně, šperky, zlaté masky). Dokládají rozvrstvení mykénské společnosti a významné postavení vládnoucí vrstvy.