Obrazy 7. Předrománské umění v evropských a českých zemích (umění Velké Moravy)

Book of Kells, cca 800

Datace: Kolem roku 800
Autorství: Neznámí irští mniši
Námět: Iluminovaný rukopis evangelií
Forma: Kodex (svázaná kniha)
Technologie: Rukopis na pergamenu, iluminace barvami a zlatem
Hlubší analýza: Book of Kells je mistrovským dílem insulárního umění. Vyznačuje se neobyčejně bohatou a komplexní výzdobou, která kombinuje keltské, germánské a středomořské vlivy. Stránky jsou zdobeny propracovanými ornamenty, pletenými vzory, figurálními iniciálami a miniaturami. Výzdoba je charakteristická užitím jasných barev a zlata. Rukopis demonstruje výjimečné umělecké i řemeslné schopnosti svých tvůrců.
Kontext: Book of Kells vznikl v době rozkvětu irských klášterů, které byly centry vzdělanosti a umělecké tvorby. Představuje vrcholný projev insulárního uměleckého stylu, který se rozvinul v Irsku a Británii po christianizaci v 6.-8. století.

Datace: Kolem roku 805
Autorství: Odo z Mét
Námět: Palácová kaple
Forma: Centrální osmiboká stavba s kupolí a ochozem
Technologie: Kamenná architektura, mozaiky
Hlubší analýza: Palácová kaple v Cáchách je pozoruhodnou ukázkou karolinské renesance. Její centrální půdorys vychází z byzantských vzorů (např. bazilika San Vitale v Ravenně), ale je inovativně přetvořen. Interiér je bohatě zdoben mramorem, štuky a mozaikami se zlatým pozadím, které zobrazují Krista a 24 apokalyptických starců. Kaple tak vytváří dojem nebeského Jeruzaléma. Stavba má promyšlenou geometrii a propracovanou světelnou režii.
Kontext: Kaple byla součástí paláce Karla Velikého v Cáchách a měla vyjadřovat jeho imperiální ambice. Představuje syntézu pozdně antických, byzantských a germánských vlivů, typickou pro karolinské umění.

Datace: 845
Autorství: Písařská dílna v Tours
Námět: Iluminovaný rukopis bible (iluminovaný = bohatě zdobený barevnými malbami, kresbami a ornamenty)
Forma: Kodex (svázaná kniha)
Technologie: Rukopis na pergamenu, iluminace inkoustem a barvami
Hlubší analýza: Vivianova bible je významnou památkou karolinského knižního malířství. Je psána čitelnou minuskulou vyvinutou v Tours. Výzdoba je střídmější než u insulárních rukopisů, omezuje se na iniciály a incipity. Iniciály jsou zdobeny rostlinnými a zvířecími motivy, provedenými jednoduchou linkou a základními barvami. Bible ukazuje snahu o větší čitelnost a přehlednost textu i dekorace.
Kontext: Vivianova bible vznikla v Tours, které bylo za Karla Velikého jedním z hlavních skriptorií franské říše. Ukazuje vývoj karolinské minuskuly a knižní malby, ovlivněný antikou a byzantským uměním.

Datace: Kolem 830 (originál), 2000 (replika)
Autorství: Neznámé
Námět: Kostel
Forma: Jednolodní kostel s apsidou
Technologie: Dřevěná roubená konstrukce
Hlubší analýza: Kostel sv. Jana v Modré je replikou velkomoravského kostela z 9. století, jehož základy byly objeveny archeologickým výzkumem. Představuje typ jednolodního kostela s pravoúhlým závěrem, typický pro Velkou Moravu. Konstrukce je roubená z mohutných dubových trámů, s valbovou střechou (převys). Interiér je prostý, s malými okny. Kostel ukazuje vyspělost velkomoravského stavitelství i přijetí křesťanství.
Kontext: Velkomoravské kostely navazovaly na starší dřevěné stavby a spojovaly domácí tradice s podněty karolinské a byzantské architektury, zprostředkovanými misií Konstantina a Metoděje.

Datace: Kolem 850
Autorství: Neznámý velkomoravský zlatník
Námět: Zlaté náušnice
Forma: Bubínkové náušnice zdobené granulací a filigránem
Technologie: Zlato, granulace, filigrán (filigrání je spletení, kroucení, ohýbání a pájení jemných kovových drátků do rozmanitých ornamentálních motivů - spirál, smyček...)
Hlubší analýza: Náušnice z Uherského Hradiště - Sadů představují mistrovské zvládnutí šperkařských technik. Jsou tvořeny dvojicí dutých polokoulí (bubínků), k nimž jsou připojeny filigránové obloučky a granulované pyramidky. Povrch bubínků je plošně pokryt jemnou granulací. Náušnice dokládají vyspělost a originalitu velkomoravského zlatnictví, které tvůrčím způsobem rozvíjelo podněty byzantského šperku.
Kontext: Velkomoravské šperky navazovaly na starší tradice a vyznačovaly se osobitým stylem, který spojoval byzantské, orientální a domácí vlivy. Jejich nošení bylo výsadou elit.