Obrazy 8. Románské umění v evropských a českých zemích

Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny, Znojmo, cca 1130

Datace: cca 1130
Autorství: Neznámé
Námět: Rotunda zasvěcená Panně Marii a sv. Kateřině
Forma: Centrální rotunda s apsidou a předsíní
Technologie: Kamenná stavba
Hlubší analýza: Rotunda má válcový tvar s půlkruhovou apsidou na východní straně. Vstup tvoří obdélná předsíň na západní straně. Stavba je provedena z opracovaných kamenných kvádrů. Vnější plášť je členěn lizénami a obloučkovým vlysem pod střechou. Interiér je sklenut kopulí a konchu apsidy zdobí původní románské fresky s christologickými náměty. Okna jsou malá, půlkruhově zaklenutá. Celkově rotunda představuje typickou ukázku románského centrálního kostela.
Kontext: Rotunda vznikla v době rozkvětu románského slohu v českých zemích za vlády knížete Soběslava I. Je dokladem vysoké úrovně stavitelství a kamenické práce. Nástěnné malby patří k nejstarším dochovaným v Česku.

Datace: Románské období (cca 11.-13. století)
Autorství: Neznámé
Námět: Ideální plán benediktinského kláštera
Forma: Ortogonální schéma s kostelem a konventními budovami kolem rajského dvora
Technologie: Kresba na pergamenu
Hlubší analýza: Plán ukazuje ideální podobu benediktinského kláštera. Dominantou je podélný trojlodní kostel s transeptem a chórem na východě. Na kostel na jižní straně navazuje křížová chodba s rajským dvorem uprostřed. Kolem dvora jsou pravidelně uspořádány konventní budovy - kapitulní síň, dormitář, refektář, kuchyně. Dále je zde vyznačen dům opata, nemocnice, noviciát, hospodářské zázemí. Celý areál je obehnán zdí. Plán názorně ukazuje promyšlenou strukturu a soběstačnost kláštera.
Kontext: Podobné plány se dochovaly v několika kopiích a variantách z různých klášterů. Vycházejí z řádových zvyklostí a předpisů pro každodenní mnišský život. Odrážejí rozvinutou stavební typologii a vysokou úroveň organizace monastického života v románském období.

Datace: cca 1165
Autorství: Neznámé
Námět: Farní kostel zasvěcený sv. Jakubovi Většímu
Forma: Jednolodní obdélná stavba s půlkruhovou apsidou a západní hranolovou věží
Technologie: Kamenná stavba z opukových kvádrů
Hlubší analýza: Kostel je vystavěn z pečlivě opracovaných kvádrů, místy se zachovalo kvádrové zdivo s ozdobnými motivy (meandry, vlnovky). Loď i apsida jsou plochostropé. Apsidu osvětlují tři půlkruhová okna se šikmými špaletami. Okna v lodi jsou větší, segmentově zaklenutá. Portály mají půlkruhové archivolty. Hranolová věž v západním průčelí je pozdější přístavbou. Interiér i exteriér si zachovaly čistotu románského tvarosloví bez pozdějších úprav.
Kontext: Kostel je jednou z nejlépe dochovaných ukázek venkovské románské architektury v Čechách. Představuje typ jednolodního kostela s věží, rozšířený ve 12. století. Kvalita provedení svědčí o významném postavení vsi v rámci pražské diecéze.
Klíčová slova:
- Slepé arkády (zaklenuté do zdi)
- tympanon s geomtetrickými tvary
- půlkruhová zaklenutá okna
- Lizénové rámce
- Stupňovitý portál
- Polosloupy (v interiéru)

Datace: cca 1090
Autorství: Neznámé
Námět: Výjev Posledního soudu na tympanonu hlavního portálu
Forma: Reliéf v tympanonu, doplněný archivoltami s postavami apoštolů a starozákonních proroků
Technologie: Kamenný reliéf
Hlubší analýza:
1. Ústředním motivem je postava Krista-Soudce v mandorle, obklopená anděly s nástroji umučení.
2. Pod ním archanděl Michael váží duše zemřelých.
3. Po pravici Krista jsou vyobrazeni spravedliví vedení do ráje sv. Petrem,
4. po levici zatracenci v čelistech Leviathana, představujícího peklo.
  Výjev se vyznačuje hieratičností, symetrickou kompozicí a plošností, typickou pro románské sochařství. Postavy jsou protáhlé, oděny v bohatě zřasené roucho, obličeje mají výrazné rysy. Reliéf je velmi podrobný, s množstvím drobných figur a detailů.
Kontext: Tympanon je mistrovským dílem francouzského románského sochařství. Spojuje teologicky propracovaný ikonografický program s působivým výtvarným ztvárněním. Motiv Posledního soudu byl oblíbený a často zobrazovaný jako memento a výstraha pro věřící vcházející do chrámu.

Datace: před r. 1085
Autorství: Neznámé, pravděpodobně vyšehradský skriptorij
Námět: Korunovační evangelistář českých králů
Forma: Iluminovaný rukopis
Technologie: Tempera, zlacení a kresba na pergamenu
Hlubší analýza: Kodex obsahuje texty evangelií a další liturgické texty. Je bohatě iluminován celostránkovými miniaturami evangelistů, iniciálami a ornamentálními bordurami. Miniatury evangelistů sedících na trůnech jsou provedeny živými barvami na zlaceném pozadí. Figury mají protáhlé proporce, oděvy s lineárně pojatými záhyby, obličeje oválné s velkýma očima. Ornamentika iniciál a bordur vychází z geometrických, vegetabilních a zoomorfních motivů, provedených s velkou fantazií a smyslem pro detail. Celková výzdoba je velmi pestrá a dekorativní.
Kontext: Kodex vyšehradský patří k vrcholům knižní malby 11. století ve střední Evropě. Představuje syntézu vlivů karolinských, otonských a byzantských. Vznikl zřejmě pro krále Vratislava II. a používal se při korunovacích českých králů až do 16. století. Je významnou památkou raně středověké knižní kultury v Čechách.