Obrazy 9. Gotické umění v evropských a českých zemích

Sainte-Chapelle, Paříž, 1248

Datace: 1248 (13. stol.)
Autorství: Neznámé, stavba zadána francouzským králem Ludvíkem IX.
Námět: Kaple pro uložení relikvií Kristova utrpení
Forma: Dvoupodlažní kaple s vysokými okny a bohatou sochařskou a malířskou výzdobou
Technologie: Kamenná stavba, vitráže, polychromované sochy, zlacení
Hlubší analýza: Sainte-Chapelle je vrcholnou ukázkou francouzské rayonantní gotiky. Štíhlá stavba je charakteristická velkými okenními plochami s bohatými vitrážemi, které tvoří většinu stěn a vytváří dojem lehkosti a světelnosti interiéru.
Kaple má dvě podlaží - spodní pro služebnictvo a horní pro královskou rodinu. Interiér zdobí zlacené sochy a reliéfy s biblickými výjevy. Celkově kaple působí jako schránka pro relikvie, ale také jako reprezentativní prostor demonstrující moc a bohatství francouzského krále.
Kontext: Sainte-Chapelle byla postavena za vlády Ludvíka IX., který získal cenné relikvie Kristova utrpení. Stavba kaple pro jejich uložení měla demonstrovat význam francouzského království a jeho panovníka. Architektura reaguje na dobové trendy - prosvětlený interiér, vertikalita a dekorativnost rayonantní gotiky.

Datace: Kolem ==1305 ==(13. stol.)
Autorství: Giotto di Bondone
Námět: Jidášova zrada a zajetí Krista
Forma: Nástěnná malba, součást cyklu ve Scrovegniho kapli v Padově, FRESKA
Technologie: Freska
Hlubší analýza: Giotto na fresce zachycuje dramatický okamžik Kristova zajetí. Kompozice je přehledná, s jasně oddělenými skupinami postav. Kristus stojí uprostřed, Jidáš ho objímá a líbá, zatímco vojáci se chystají Krista zajmout. Giotto mistrně pracuje s gesty a výrazy postav, které vyjadřují jejich emoce a reakce. Malba využívá nové prostorové principy - překrývání postav a naznačení hloubky prostoru. Postavy mají objem a plastičnost díky modelaci světlem a stínem. Barevnost je tlumená, s převahou modré, červené a okrové.
Kontext: Giotto byl průkopníkem nového přístupu k malbě, který se odvrací od ploché byzantské tradice a snaží se o realističtější zobrazení postav a prostoru. Jeho cyklus ve Scrovegniho kapli patří k vrcholům italského trecenta a předznamenává další vývoj renesanční malby.
Fun fact: Panovníci a šlechta často pořádali velkolepé hostiny s desítkami až stovkami chodů. Jídlo bylo hlavní zábavou a hosté často po přejedení zvrací přímo u stolu.

Datace: 1344-1420 (první fáze výstavby) (13. stol.)
Autorství: Petr Parléř a další stavitelé
Námět: Katedrální chrám, sídlo pražského arcibiskupství
Forma: Trojlodní bazilika s příčnou lodí, presbatářem a věncem kaplí, dvojicí věží v západním průčelí
Technologie: Kamenná stavba, klenby, vitráže, sochařská výzdoba
Hlubší analýza: Pražská katedrála je nejvýznamnější českou gotickou stavbou. Její architektura kombinuje francouzské vlivy (dispozice katedrály) s prvky německé a parléřovské gotiky (síťové a hvězdové klenby, tvarosloví). Důležitým prvkem je presbytář s ochozem a věncem kaplí, který navazuje na starší stavbu. Katedrála vyniká bohatou sochařskou výzdobou, zejména na triforiové římse, kde jsou umístěny busty a sochy panovníků, církevních hodnostářů a stavitelů. Interiér prosvětlují vysoká okna s vitrážemi. Celkově stavba působí vertikálně a vyniká konstrukční virtuozitou.
Kontext: Stavba katedrály byla zahájena za vlády Karla IV. a měla reprezentovat postavení Prahy jako císařské rezidence a arcibiskupského sídla. Na stavbě se podíleli přední architekti a umělci své doby, jako Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Katedrála se stala pohřebištěm českých králů a svatovítským pokladem.

Datace: Před rokem 1400 (15. stol.)
Autorství: Mistr Krumlovské madony (neznámý sochař)
Námět: Madona s dítětem
Forma: Opuková socha, původně polychromovaná
Technologie: Kamenná skulptura
Hlubší analýza: Krumlovská madona představuje typ tzv. krásné madony, který se rozšířil v evropském sochařství kolem roku 1400. Madona je zachycena v kontrapostu s vysoko posazeným dítětem. Socha vyniká elegantním esovitým prohnutím a bohatě zřasenou draperií, která obepíná tělo a zdůrazňuje jeho objem. Drapérie vytváří hluboké mísovité záhyby a vlní se v kaskádách. Tvář madony je jemná, s vysokým čelem a drobnými ústy. Celkově socha působí idealizovaně a reprezentuje dobový ideál krásy. Původní polychromie se nedochovala.
Kontext: Krumlovská madona patří k nejkvalitnějším příkladům krásného slohu v českých zemích. Tento styl navazuje na starší tradici, ale vnáší do ní novou míru idealizace, elegance a dekorativnosti. Socha zřejmě pochází z prostředí pražského dvora Václava IV. a dokládá vysokou úroveň dvorského umění.

Datace: Kolem 1380 (14. stol.)
Autorství: Mistr Třeboňského oltáře
Námět: Kristus se modlí v Getsemanské zahradě
Forma: Deskový obraz, tempera na dřevě, část křídlového oltáře
Technologie: Temperová malba na dřevěné desce
Hlubší analýza: Obraz zachycuje Krista klečícího v modlitbě, zatímco apoštolové za ním spí. Kompozice je rozdělena na dvě části - horní s modlícím se Kristem a dolní se spícími apoštoly. Kristus je natočen ke skále, na níž je umístěn kalich, symbol jeho budoucího utrpení. Malíř pracuje s prostorem pomocí stupňovitě uspořádaných plánů a překrývání tvarů. Postavy mají objem a plastičnost, kterých je dosaženo modelací světlem a stínem. Barevnost obrazu je bohatá, s převahou červené, modré a zelené. Pozadí tvoří zlacený vzorek.
Kontext: Mistr Třeboňského oltáře patřil k nejvýznamnějším českým malířům poslední třetiny 14. století. Jeho styl vychází z italského a francouzského malířství, ale vyznačuje se osobitým výrazem a vysokou malířskou kvalitou. Třeboňský oltář, jehož součástí je i tento obraz, představuje vrchol českého gotického deskového malířství.