Otázka 1 - Umění pravěku

O pojmu pravěkého umění obecně

Pravěké umění je souhrnné označení pro uměleckou tvorbu od počátků lidské existence až po vznik prvních civilizací a písma. Toto dlouhé období se dále dělí na dobu kamennou, bronzovou a železnou. Pravěké umění se vyznačuje především svou funkčností - sloužilo rituálním, náboženským a magickým účelům. Estetická funkce byla až druhotná. Pravěcí umělci tvořili především sošky, reliéfy, malby a rytiny se zvířecími a lidskými motivy, geometrickými vzory a znaky.

Kulturně – historický úvod

Myšlenkový kontext

Pravěcí lidé žili v úzkém sepětí s přírodou a byli na ní existenčně závislí. Jejich myšlení bylo animistické - věřili, že vše kolem nich má duši a je oduševnělé. Uctívali přírodní síly a božstva, která měla zajistit úspěch lovu, úrodu, plodnost. Umění hrálo důležitou roli v náboženských rituálech, bylo prostředkem komunikace s duchy a bohy.

Historické události

Vývoj pravěkého umění úzce souvisí s vývojem člověka a lidské společnosti. Klíčovými milníky byly:

Počátky používání nástrojů (cca 2,5 milionu let př.n.l.)
Ovládnutí ohně (cca 1 milion let př.n.l.)
Vznik anatomicky moderního člověka (Homo sapiens) (cca 200 000 let př.n.l.)
Počátky umělecké tvorby (cca 40 000 let př.n.l.)
"Neolitická revoluce" - přechod k zemědělství (cca 10 000 let př.n.l.)
Počátky zpracování kovů - mědi (eneolit), bronzu a železa

Periodizace v českých zemích

doba kamenná: 2,6m př.n.l. - 2000 př.n.l.
- Paleolit (starší doba kamenná) - do cca 8000 př.n.l.
- Mezolit (střední doba kamenná) - cca 8000-5500 př.n.l.
- Neolit (mladší doba kamenná) - cca 5500-4000 př.n.l.
- Eneolit (pozdní doba kamenná) - cca 4000-2000 př.n.l.
Doba bronzová - cca 2000-750 př.n.l.
Doba železná - cca 750 př.n.l. až počátek našeho letopočtu (Keltové)

Sochařství

Náměty (ikonografie)

Hlavními náměty pravěkého sochařství byly:

Ženské figurky ("venuše") - symbolizovaly plodnost, mateřství
Zvířecí figurky - nejčastěji lovná zvěř (koně, bizoni, jeleni, mamuti)
Geometrické tvary a znaky - měly zřejmě symbolický význam

Formy (kompozice)

Ženské figurky mají silně stylizovanou, nerealistickou podobu. Typické jsou zveličené ženské tvary (prsa, boky, břicho), potlačení či absence obličeje, rukou a nohou. Některé mají tvar kosočtverce s kruhem uprostřed.
Zvířecí figurky jsou více realistické, zachycují charakteristické rysy daného zvířete.
Používaly se i reliéfy a rytiny do kosti či kamene.

Technologie

Hlavním materiálem byl kámen, mamutovina, kosti, hlína, dřevo.
Figurky se opracovávaly štípáním, broušením, řezáním, vrtáním.
V mladší době kamenné se objevuje keramika.
Od eneolitu se začínají používat první kovy - zlato, měď, bronz.

Malířství

Náměty (ikonografie)

Zvířata - hlavně lovná (koně, bizoni, jeleni, mamuti). Lidské postavy se vyskytují jen výjimečně.
Otisky rukou, geometrické znaky a symboly - tečky, čáry, mřížky. Jejich význam není zcela jasný.

Formy (kompozice, barevnost, práce se světlem)

Malby se nacházejí převážně v jeskyních (nástěnné malby), ale i na skalních stěnách.
Časté je vrstvení a překrývání motivů bez jednotné kompozice.
Malby zvířat jsou překvapivě živé a realistické, vystihují tvar i pohyb zvířete.
Používaly se přírodní pigmenty - okr, oxidy železa (červená, žlutá, hnědá), oxidy manganu a dřevěné uhlí (černá).
Využívalo se přirozeného reliéfu a tvarů jeskyně pro umocnění tvaru a objemu zvířete.

Technologie

Malovalo se prsty, třeným okrem, uhlem, později i primitivními štětci z rostlinných vláken či zvířecích chlupů.
Pigmenty se nanášely přímo nebo se míchaly s vodou či tukem.
Před malováním se skála někdy oškrabovala či obrušovala.

Architektura

Náměty (typy staveb)

Obydlí - nejprve přirozené úkryty (jeskyně), později budované přístřešky, chýše, zemnice. Od neolitu první trvalé nadzemní domy.
Kultovní stavby - od neolitu rondely, kromlechy, menhiry, dolmeny. Sloužily náboženským rituálům a jako kalendáře.
Pohřební stavby - mohyly, tumuly, megalitické hrobky.

Formy (půdorys, výzdobné prvky etc.)

Půdorysy obydlí byly kruhové či oválné, později obdélníkové. Stavělo se ze dřeva, proutí, hlíny, kůží, později i z kamene.
Kultovní stavby měly geometrické půdorysy - kruhové (rondely, kromlechy), obdélníkové (menhiry, dolmeny). Stavebním materiálem byl kámen, dřevo, hlína.
Pohřební stavby - mohyly s kruhovým půdorysem, dolmeny a tumuly obdélníkové. Stavěny z hlíny a kamene, později i ze dřeva.

Nejdůležitější fakta

Pravěké umění se dělí na období paleolitu, mezolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové a železné.
Hlavní funkcí pravěkého umění byla funkce náboženská a rituální, estetická funkce byla druhotná.
Hlavními náměty byly ženské figurky (venuše), zvířecí figurky, geometrické tvary a znaky.
Ženské figurky jsou silně stylizované, se zveličenými ženskými tvary. Zvířecí figurky jsou realističtější.
Malby se nacházejí hlavně v jeskyních, zobrazují zvířata, otisky rukou a geometrické znaky. Jsou překvapivě živé a realistické.
Malovalo se přírodními pigmenty nanášenými prsty, uhlem, později štětci.
Stavěly se obydlí, kultovní a pohřební stavby. Používal se kámen, hlína, dřevo, proutí, kůže.
Důležitými kultovními stavbami byly rondely, menhiry, dolmeny a kromlechy. Pohřební stavby představují mohyly a tumuly.