Search CTRL + K

Otázka 3 - Umění Mezopotámie a egejské oblasti

O pojmu daného slohu obecně

Umění Mezopotámie a egejské oblasti se rozvíjelo v období přibližně mezi lety 3500 až 320 př. n. l. Tato éra zahrnuje uměleckou tvorbu na území dnešního Iráku, ostrova Kréty a jižního Řecka. Charakteristickými rysy jsou monumentální architektura, propracované sochařství a malířství s motivy bohů, rituálů a mytologických výjevů.

Kulturně – historický úvod

Myšlenkový kontext

Mezopotámie byla kolébkou několika vyspělých civilizací, které dosáhly významných pokroků v oblastech jako písmo (vznik klínového písma), matematika a astronomie. Náboženství hrálo zásadní roli, chrámy byly centry měst a bohové byli zobrazováni v lidské podobě, často s rohy jako symbolem božství. Na rozdíl od Egypta měli Mezopotámci negativní představy o posmrtném životě, což se odráží i v Eposu o Gilgamešovi, nejstarší dochované literární památce.

V egejské oblasti se rozvíjely kultury na Krétě a v Mykénách, které později ovlivnily řecké kmeny. Náboženství bylo založeno na uctívání bohyň, symbolizovaných soškami s hady a labrysem (oboustrannou sekerou). Důležitým rituálem byla tauromachie - tanec s býky.

Historické události

Mezopotámie zažila vzestupy a pády několika říší a městských států, jako byl Ur a Babylón (založen kolem 1600 př. n. l.). Oblast byla otevřená a často se stávala dějištěm konfliktů.

Na Krétě se rozvíjela mínojská civilizace, která kolem roku 1400 př. n. l. z neznámých důvodů zanikla. Mykénská kultura na pevnině přetrvala a ovlivnila pozdější řeckou civilizaci.

Periodizace

Architektura

Náměty

V Mezopotámii dominovaly chrámy a paláce, často stavěné na vyvýšených terasách - zikkuratech. Chrámy sloužily k uctívání bohů, kteří v nich měli své sochy. V egejské oblasti byly hlavními stavbami paláce s plochými střechami a centrálním nádvořím, často s chaotickým uspořádáním okolních budov (možná inspirace pro pozdější bludiště a labyrinty). Důležitým prvkem byl megaron - sál se sloupy, ohništěm a trůnem.

Formy

Mezopotámská architektura se vyznačovala stupňovitými stavbami z cihel (zikkuraty), objevem klenby (pravé i nepravé) a použitím architektonických prvků jako sloupy a překlady.

V egejské oblasti se rozvinul architrávový systém, kdy byly sloupy členěny na hlavici, dřík a patku a nesly překlad (architráv). Kréta neměla opevnění, spoléhala na ochranu moře a loďstva, zatímco Mykény byly opevněné mohutnými hradbami.

Technologie

V Mezopotámii byl hlavním stavebním materiálem nedostatkový kámen, proto se hojně používaly cihly. Egejská architektura využívala kombinaci kamene a dřeva, s důrazem na sloupy a překlady.

Sochařství

Náměty

V Mezopotámii byly časté sochy bohů a ochránců (lamassu) - býčí těla s lidskou hlavou, lví hřívou a orlími křídly.
V egejské oblasti dominovaly sošky bohyň s hady, oděné do širokých sukní s obnaženými ňadry a neobvyklými pokrývkami hlavy.

Formy

Mezopotámské sochy byly často monumentální, s důrazem na detaily a symboliku. Egejské sošky byly menší, stylizované a zaměřené na ženské božstva.

Technologie

V Mezopotámii se sochy vytvářely z kamene, často s použitím reliéfů a klínového písma. Egejské sošky byly vyráběny z různých materiálů, včetně terakoty, slonoviny a vzácných kovů.

Malířství

Náměty

Mezopotámské malířství se zaměřovalo na opakující se motivy, často náboženského nebo mytologického charakteru. V egejské oblasti byly časté výjevy z tauromachie a zobrazení bohyň.

Formy

Malby v Mezopotámii byly často součástí architektury, jako reliéfy na stélách (např. Chammurapiho zákoník) nebo na pečetních válečcích. Egejské malířství využívalo profilu postav, podobně jako v Egyptě.

Technologie

Mezopotámské malby byly často provedeny jako reliéfy vytesané do kamene a následně obarvené. Egejské malby byly vytvářeny na omítce nebo keramice, s využitím jasných barev.

Nejdůležitější fakta (shrnutí)