Otázka 4 - Řecké antické umění
Flashcard - Otázka 4 - Řecké antické umění
O pojmu daného slohu obecně
Řecké antické umění je jedním z nejvýznamnějších období v dějinách umění. Toto období trvalo přibližně od 12. století př. n. l. do 1. století př. n. l. a mělo zásadní vliv na vývoj evropské kultury a umění. Řecké antické umění se vyznačovalo důrazem na harmonii, proporce, realismus a idealizaci lidské postavy.
Kulturně – historický úvod
Myšlenkový kontext
Řecká antická kultura byla založena na polyteistickém náboženství, kde bohové měli lidské vlastnosti a často zasahovali do lidských záležitostí. Filozofie se rozvíjela a kladla důraz na racionální myšlení, etiku a hledání pravdy. Významní filozofové jako Sokrates, Platón a Aristoteles ovlivnili myšlení celé západní civilizace.
Historické události
Řecké dějiny byly ovlivněny řadou významných událostí, jako byly řecko-perské války (500-449 př. n. l.), peloponéská válka (431-404 př. n. l.) a výboje Alexandra Velikého (336-323 př. n. l.). Tyto události měly dopad na politický, ekonomický a kulturní vývoj řeckých městských států.
Periodizace
Řecké antické umění se dělí na čtyři hlavní období:
Geometrické období (1000-700 př. n. l.):
- Keramika zdobená geometrickými vzory, později i stylizovanými figurálními motivy
- Bronzové sošky koní a lidských postav s geometrizujícími rysy
- Jednoduché kamenné sochy (xoana) představující bohy
- Počátky monumentální architektury (Pojmy#Megaron)
Archaické období (700-480 př. n. l.):
- Rozvoj monumentálního sochařství (kúros, kóré), sochy s typizovaným úsměvem a stylizovanými rysy
- Černofigurová a později červenofigurová keramika s mytologickými a žánrovými výjevy
- Počátky kamenné chrámové architektury, vývoj dórského a iónského řádu
- Reliéfní výzdoba chrámových metop a vlysu
Klasické období (480-323 př. n. l.):
- Vrchol řeckého sochařství, idealizované postavy s přirozenými proporcemi a pohybem (Myrónův - Diskobolos, Polykleitův Doryforos)
- Monumentální chrámové stavby (Parthenón v Athénách, Héfaistův chrám)
- Rozvoj nástěnného malířství (Polygnotos)
- Červenofigurová keramika s jemnějším provedením postav
Helénistické období (323-30 př. n. l.):
- Větší důraz na realismus, emoce a dynamiku v sochařství (Láokoón a jeho synové, Níké Samothrácká)
- Rozšíření škály námětů a žánrů (žánrové scény, krajiny, zátiší)
- Nové architektonické typy (divadla, knihovny, majáky)
- Rozvoj mozaiky jako samostatného uměleckého média
Architektura
Náměty
Hlavními náměty řecké architektury byly chrámy zasvěcené bohům, veřejné budovy (divadla, gymnázia, stoy) a obytné domy. Chrámy byly stavěny na vyvýšených místech (akropole) a byly centrem náboženského a společenského života.
Formy
Řecká architektura je známá svými charakteristickými řády - dórským, iónským a korintským. Každý řád má specifické proporce a dekorativní prvky (hlavice sloupů, kladí). Chrámy měly obdélníkový půdorys a byly obklopeny sloupořadím (peristyl). Hlavní místnost chrámu (náos nebo cella) obsahovala sochu boha.
Technologie
Řekové stavěli především z kamene (mramor, vápenec) a dřeva. Používali sofistikované techniky, jako je řezání a skládání kamenných bloků bez pojiva, vytváření sloupů z bubnů a konstrukce střech pomocí dřevěných trámů. Chrámy byly často polychromované (barevné).
Sochařství
Náměty
Hlavními náměty řeckého sochařství byli bohové, hrdinové, atleti a významné osobnosti. Sochy byly často součástí chrámových dekorací (štíty, metopy) nebo samostatně stojící votivní dary.
Formy
Řecké sochařství prošlo vývojem od stylizovaných archaických forem (kúros, koré) k naturalistickému zobrazení lidského těla v klasickém období. Sochy byly často zobrazovány v kontrapostu (přenesení váhy na jednu nohu) a s idealizovanými proporcemi. V helénistickém období se objevují dynamičtější kompozice a větší důraz na emoce.
Technologie
Řekové používali především bronz a mramor. Bronzové sochy byly odlévány metodou ztraceného vosku, mramorové sochy byly tesány z bloku kamene. Sochy byly často polychromované a mohly mít vložené oči z jiných materiálů (sklo, polodrahokamy).
Malířství
Náměty
Hlavními náměty řeckého malířství byly mytologické výjevy, scény z každodenního života a dekorativní motivy. Malby se dochovaly především na keramice (vázy) a jako nástěnné malby (fresky).
Formy
Řecké malířství se vyznačovalo jasnou linií, plošností a využitím kontrastu mezi figurami a pozadím. Postupně se vyvíjelo od černofigurového stylu k červenofigurovému, který umožňoval větší detaily a expresivitu.
Technologie
Malby byly prováděny na keramiku před vypálením pomocí engob (barevných hlin) a glazur. Nástěnné malby byly vytvářeny technikou fresky (malba do vlhké omítky) nebo secco (malba na suchou omítku).
Nejdůležitější fakta (shrnutí)
- Řecké antické umění mělo zásadní vliv na vývoj evropského umění
- Dělí se na geometrické, archaické, klasické a helénistické období
- Architektura je známá svými řády (dórský, iónský, korintský) a chrámy s peristylem
- Sochařství prošlo vývojem od stylizace k naturalismu a využívalo kontrapost a idealizované proporce
- Malířství se dochovalo především na keramice a jako nástěnné malby, vyznačovalo se jasnou linií a kontrastem figur a pozadí